... opustit Signály. Možná jste si všimli, nebo taky ne, že se tu poslední dobou moc nevyskytuju. Ale přijde mi fér, abych svému čtenářstvu řekla aspoň: "Nazdar, děcka!" Na Velikonoční pondělí, po všech těch tradičních hody hodech a panímámách…
... čtu článek od Kollenky týkající se důvodů jejího odchodu. Ano, již nějakou dobu cítím trošku jako křivdu, že se tady pořád někdo na sílu snaží vytvořit ze signálů web pro mladé. Vždyť mladí, kteří tu začínali, odešli (případně zůstali), přišli…
Jsem rodilá Zlíňačka, nijak se tím netajím a dlouho jsem si nedokázala představit, že se třeba odstěhuju. Uběhlo dvacet let a kousek a stěhovala jsem se. Ne příliš daleko, ale ani ne natolik blízko, abych zůstala v centru dění. Byly to krušné roky,…
Mého muže běžně v sobotu ráno dožírám tím, že odmítám setrvávat v manželském loži déle, než je nezbytně nutné. Ne snad že by se mi v loži nelíbilo, ale mám prostě hlad a jdu jíst, ať už si myslí můj choť cokoliv. Prý neexistuje nic protivnějšího,…
Ráno jsem pakovala jedinou naši zdravou dceru do školy, sama ještě oblečená v pyžamu a naboso v papučích, když jsem zjistila, že má jen mizivou šanci otevřít kvůli nadílce sněhu branku, aby mohla utíkat na autobus. A když to jaksi se svými dvaceti…
... dneska jsem si to vyzkoušela a byla jsem fakt přesvědčivá. Byl to malinko náročnější den, ale už jsem zažila tolik horších, že bych od sebe tuhle reakci nečekala. Poté, co jsem jela s dětmi asi 30 km po sněhu a namrzlých cestách, v menší vánici…
Máme novou radost-starost. Po dlouhém přemítání a váhání jsme se rozhodli pořídit ještě druhé auto. Ačkoliv jsme se roky bránili, neubránili jsme se. Žít na dědině, kde autobus jede co dvě hodiny a o víkendu ještě hůř, prostě občas vyžaduje ústupky…
Uhodil podzim, vlastně skoro zima, a už to jede. Rýma, kašel, kapesníky... U nás je vždycky první nemocná Venda, ta to chytne okamžitě a nástupem do školy se nic extra nezměnilo. Teď jsou doma holky obě a mezi těmi bacily se proplétá Štěpouch.…
Kdysi jsem měla sny. Stanovila jsem si cíle a udělala vše, co bylo v mých silách, aby se jednou uskutečnily. Mám ráda děti, ty svoje, i ty cizí. U těch cizích preferuju spíš puberťáky. U těch svých jsem ráda, že jsme se do této fáze zatím nedostali.…
Trávím zase nějaký ten den doma s naším bacilem Vendulkou. Opět u ní začala viróza, která nakonec přešla v angínu a zobání antibiotik. Ze začátku to bylo jako vždy: "Ó, ty moje chuďátko, ty jsi nemocinkaná." A z matky tvrďačky byl rázem měkkýš…