Zlíneček můj

20. 2. 2019 17:00
Rubrika: Paluška a radosti | Štítky: Zlín , nostalgie , vzpominky

Jsem rodilá Zlíňačka, nijak se tím netajím a dlouho jsem si nedokázala představit, že se třeba odstěhuju. Uběhlo dvacet let a kousek a stěhovala jsem se. Ne příliš daleko, ale ani ne natolik blízko, abych zůstala v centru dění. Byly to krušné roky, než jsem zapustila kořeny na novém místě...

Přemýšlela jsem, čím to je, že k tomu rodnému městu, byť to tenkrát nebyl Zlín, nýbrž Gottwaldov, mám takové silné vazby. To prožité dětství má jednoznačně velký vliv. Jaký úsek života je jeden rok, když je vám deset a jaký, když je vám třicet? Dětství a dospívání je nejintenzivnější období života a je obestřeno takovým lichotivým mlžným oparem juvenilní naivity. Proto většina z nás má tendenci toto období poněkud přikrášlovat.

Za ta léta se mnohé změnilo. Už si nikdy nekoupím tělocvičný dres v buňkách na náměstí, protože tam dávno nestojí. Už si nikdy nekoupím korbáček za 2,50,- nebo ledovou tříšť cestou ze školy, protože tam již dvacet let prodává "mekdietu" McDonald´s. Už nikdy nepůjdu na koncert filharmonie do Domu umění, protože je to dnes opět Památník Tomáše Bati. 

Ale pořád na to můžu vzpomínat a vyprávět svým dětem příběhy obestřené nostalgií. Třeba o bruslení na Dřevnici v malých bruslích nebo o vysedávání v Minutce u dvou Coca-col pro deset lidí. Ach, ty pubertální časy. 

Zlín se mění a my s ním i bez něj. Jsou věci, které se mi líbí. Třeba to, co nás čeká už brzy - spousta cibulovin vysázených v trávě v parcích a podél cest. Rekonstrukce baťovských budov, stavby nových, tedy některých... hezké parky... bohatý kulturní život... A pak se mi taky hodně věcí nelíbí, třeba naše vlakové prý-nádraží, autobusové taky žádná hitparáda, zbořený historický hostinec Na Pančavě a místo něho utěšeně rostoucí nová bytovka....

Logicky - to, co máme rádi, nás umí pořádně rozčílit právě proto, že nám na tom záleží... asi to platí i o lidech, neboť moje milované děti mě dneska taky hodně, fakt hodně štvou.

Tak letos na jaře, jako každoročně, hodlám nasávat tu zlínskou smradovůni kytek a industriálního města a vzpomínat na to, jak kdysi jeden a jedna měli na Sadové svůj první sraz a bylo z toho první rande a po řádce let i trocha závazků, kompromisů a nějaké ty ratolesti.

 

Zobrazeno 1504×

Komentáře

Tofl

U mě z jarních termíů mám zatím volné:
Květen 11-12.5, 14.5, 16-17.5, 20.5, 22.5, 28.5, 30-31.5 nebo to pak nechat až na léto (červenec/srpen)

PetrST

11. - 12. 5. i mě vychází pěkně :-)

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz