Vážně nejsem hysterka, i když...

4. 1. 2019 22:57
Rubrika: Paluška a radosti | Štítky: děti , panika , RZP

... dneska jsem si to vyzkoušela a byla jsem fakt přesvědčivá.

Byl to malinko náročnější den, ale už jsem zažila tolik horších, že bych od sebe tuhle reakci nečekala.

Poté, co jsem jela s dětmi asi 30 km po sněhu a namrzlých cestách, v menší vánici a potmě, jsem s úlevou zaparkovala před domem a šla honem topit, aby nám nebylo zima. Než jsem pořešila vše, co bylo třeba, přiblížila se osmá večerní a čas uložit ratolesti. Manžel doma nebyl.

Mezi vším tím pobíháním najednou řev jak z hororu: "Mamííí, mamííí!!! Aaaaaau, aaaaau, moje břicho!!!"

Takový vřískot, to jsem od ní ještě neslyšela. Svíjela se na záchodě a ječela jak siréna, oči vytřeštěné. Vážně jsem se vyděsila, že mám dítě v posledním tažení. Na břicho si nenechala šáhnout, ječela bez přestání.

Nebyla s ní domluva.

Normálně se třikrát zhluboka nadechnu a snažím se uklidnit dítě, ale tentokrát jsem klidnila tři, protože ostatní dva začali brečet taky. Poslala jsem je do obýváku dívat se na pohádku se slovy: "Buďte tam, v klidu, to bude dobré, já to vyřeším."

A v tuto chvíli jsem si přestávala být jistá, že to vyřeším. 

Co mám dělat? Jako zdravotnický zběh si pamatuju jen ty strašlivé věci jako náhlé příhody břišní, prasklou výduť na aortě apod. a tohle ve mně začalo tu paniku. Sama v baráku, doma tři děti, venku mezitím nasněžil zas nějaký cenťák. Sanitku? Přeháním? 

Včera v noci jsem měla hnusné sny a na jejich základě jsem si zopakovala číslo na záchranku, protože ve snu jsem nepomohla, a to mě dožíralo celý den.

Volám!

Chrlila jsem na paní operátorku, co mě napadlo, panikařila jsem, do toho jekot a brekot. Ruce se mi klepaly.

Profesionálka na telefonu mně velice rychle zvládla uklidnit. Pacientka se mezitím taky pomalu uklidnila. Operátorka mezitím zhodnotila podle popisu, kde by mohl být problém a co máme dělat. Já, vzhledem k tomu, že doma se situace pomalu normalizovala, jsem začala mít pocit, že jsem kráva blbá, že vůbec volám. Paní mě ale vyvedla z omylu a domluvily jsme se, že zkusíme, co poradila.

"A nebojte se zavolat znovu, kdyby to nepomáhalo, odvezli bychom vás do nemocnice," řekla a rozloučily jsme se. Pacientka si ještě párkrát pokvičela, ale naštěstí to byly jen zažívací obtíže. Za půl hodiny byla docela v klidu a teď už všichni panikáři v tomto domě spí, kromě mě teda.

Kolik takových telefonátů asi už za život ta operátorka absolvovala? V našem případě o nic nešlo. Jen tu vypukla hromadná panika. Kdyby se ale nakonec muselo něco vážného řešit, tak jsme byli v těch nejlepších rukou. Ten přístup, to byla paráda a srdcem odvedená odborná práce.

A já za to moc děkuju.

Za lidi, co dělají svoji práci nejen na vysoké profesionální úrovni, ale také na té lidské.

A slibuju, že si už nebudu stěžovat, že nemám o čem psát, že nemám inspiraci. Dneska bylo inspirace až až a o další se mi nejspíš postará druhá vlna neštovic, kterou jsme si potvrdili těsně před spaním.

Dobrou noc a nazdar!

 

Zobrazeno 12226×

Komentáře

paluška

Jo, když jsem volala záchranku cizím, to bylo taky raz dva, ale vlastní dítě... fujtajksl, to jsem ráda, že je to za mnou :-)

paluška

Ono by šlo zavolat třeba na dětskou pohotovost o radu, ale to už jsem kdysi zkoušela, ale rada zněla: To musíte přijet nebo si zavolat rychlou :-)

paluška

Ó, Peťo, dyť já se přece nehádám. Za svých 33 let jsem poprvé zavolala zbytečně, to je fakt na deset let natvrdo.

paluška

@tkanickauboty díky, náčelníku, že ses mě zastal :-)

paluška

@PetrST To jsem ráda, že se nehádáme, nebyla jsem si tak úplně jistá😎.
A na lokalizaci bolesti jsem se ptala jako první, leč bez úspěchu.

Hrabosh

Já jsem zatím volala dvakrát. Naštěstí se pokaždé ukázalo, že to v podstatě nebylo potřeba. Ani jednou toho nelituju. Jsem rodič, ne zdravotník a kdybych něco takového zanedbala, bylo by to daleko horší. Očekávám (a jsem ráda, že to tak je), že člověk na druhé straně linky mi poskytne základní rady, případně vyšle třeba nejdřív i nelékařský personál, aby posoudil. To že za mnou vždycky poslali hasičscké auto s celou posádkou už nevnímám jako svůj problém.
@Palusce gratuluju k tomu, že to tak zvládla i s dalšími vystrašenými dětmi.

Hrabosh

Ono dítě bylo jedno, trošku vyjukaný, nepříjela T815, ale zhruba toto
https://c1.staticflickr.com/8/7413/27303728921_ee37cb73d9_b.jpg
ale jinak máš pravdu :)

Heléné

Naše Josefí měla jeden týden zácpu a to na tom záchodě vyloženě řvala jakoby ji na nože brali. Takže rozumím článku moc dobře. Když se něco stane poprvé a nečekaně jsem vyjukaná snad víc než to dítě.

PetraO

Kamarádka v zahraničí začala v těhotenství slabě krvácet, taky si musela zavolat pohotovost. Přijeli hasiči a na její vyjukaný výraz reagovali: "Paninko, žádný strach, máme porodnický kurz, nedávno jsme rodili naše vlastní manželky!"

Marryane

Palusko,chci ocenit pohotovou reakci,myslim,zes zareagovala uplne bravurne!A uplne presne jsem si vybavila sebe v jedne takove náročné situaci.A taky jsem voalal na zachranku,jen ale osobne manzelovi,ktery tam pracuje.A zareagoval paradne.Uklidnil me,dostala jsem se zase nohama na zem a vse pak dokazala vyresit.
Stran volani 155 co se tyce deti se netrap nikdy a radsi bud ve svych ocich "hysterka"ujistuju te,ze zanedbat pomoc u deti nechce nikdo-dispecer,zachranari a neberou na lehkou vahu Napr.vozi deti kterym proste jen vyskocila vysoka horecka,rodice zpanikari a pro klid vsech je presun do nemocnice.A nikdo nevycte nic ani slovem.Protoze zbytek pripadu jsou ice mene notoricti alkoholici a bezdomovci.

Marryane

A za edba i pece u deti,ktere velmi spatne napr.lokalizujo bolest atd. na svedomi mit nikdo nechce.Prave je v mnoha pripadech primejsi a rychlejsi osetreni,kdyz prijede zachrankou,nez ho sbalit a jet na pohotovost,kde cekas dlouho.

paluška

@Marryane právě jsem si vybavila cizí zkušenost se zachrankou, kdy volajícímu řekli, že ty bolesti břicha jsou ošemetné a ať radši volá i zbytečně. Tak jsem prostě volala.

Heléné

@PetrST až zažiješ opravdový nefalšovaný strach o SVÉ vlastní dítě, pak se lehce cítíš, to mi věř😘

Leňouš

Moje švagrová dělá už 26 u RZS a o historky z natáčení není nouze. Samozřejmě, že je pod mlčenlivosti, ale fakt je někdy dobré vědět, jak se v některých zdravotních situacích zachovat.. U mě na výjezdu už byla 4x...

suposlav

Pamatuju si slova jednoho dětského lékaře, který odmítl vzít si pod sebe svá vlastní vnoučata, protože říkal, že u rodiny tam jsou emoce a úplně jiné vidění, chybí ten nadhled a klid. takže pro jejich vlastní dobro jim doporučil kolegu.

Zdendanda

Jen pro doplnění (možná někdo neví): pokud se octnu v situaci, kdy potřebuji poradit ohledně zdraví, můj lékař není dostupný a nezdá se mi to na volání záchranky, existuje linka, kde vám poradí 800 888 155, viz https://www.uszssk.cz/pro-verejnost/call-centrum/100-call-centrum1 v odkazu je to nadepsané jako Středočeského kraje, ale volat tam můžete z celé republiky.
PS: Dítě silně řvoucí a držící se za břicho považuji jednoznačně za situaci, kdy volání 155 není prkotina ani zneužití.

BBB1

Jako laik prostě nejsem schopný posoudit, jestli se jedná o vážný problém. Dítě, které hystericky řve, že ho bolí břicho, považuji za naprosto jednoznačný příklad toho, kdy volat 155. Jistě, je možná 90% šance, že se to ukáže jako zbytečné, ale těch zbylých 10% za to zavolání stojí.
Moje zkušenost - po zavolání na 155 se mnou operátorka prošla, v čem je problém, a na základě toho jsme společně na základě jejích odborných dotazů zvážili, jestli je nutný příjezd sanitky. Tedy zavolání na 155 automaticky neznamená, že se k vám přiřítí auto s majákem.

Fifi

Mno, jako laik ne, ale takový táborový zdravotník to posoudí a zdiagnostikuje jako nic, to se ví. :-) Kolik že hodin má ten kurz?
Teď bez sžíravosti, docela by mě zajímalo, co konkrétně bys podle ukázání posoudil. Možná (možná) tak ještě podezření na slepák (ke kterému bys stejně vzápětí tu 155 volal), ale co jiného? Vždyť v břiše je, propána, celý člověk, může to být cokoli od naprostých banalit po hrozné věci.

Fifi

To patřilo pochopitelně táborovému zdravotníkovi @PetrST

BBB1

Abych si ještě přisadil - tak představa, jak vřeštící dítě v klidu ukazuje, kde ho bolí bříško, je scifi. Dítě minimálně do 4 let, i když je v klidu, to prostě není schopné ukázat. Bude ukazovat všude možně, nebo nikde, na otázky "bolí to tady, tady, tady?" bude nejspíš odpovídat úplně nelogicky, protože si to nespojí. A i kdyby dítě někam ukázalo, nedá se na to spolehnout a vyvozovat z toho diagnózy.

DagmarTerezie

I já mám velice pozitivní zkušenost s přístupem člověka na druhé straně, ať už to bylo při volání záchranky nebo policie. A těší mě, že se objevuje článek, který ten přístup ocenuje, většinou se člověk setkává s kritikou, když něco není, jak si představuje, ale dat pozitivní zpětnou vazbu se zapomíná, bere se to jako samozřejmost. Tak moc díky za tohle sdílení!:)

Zobrazit 24 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz