O Smolíčkovi

13. 8. 2018 23:00

Jako jsou někde striktně rozděleny domácí práce na mužské a ženské, tak u nás máme rozděleny funkce na šikulu a nemehlo. Šikula je můj muž, a ta druhá funkce připadla mně. Neznamená to, že bych nic nedokázala udělat. Udělám toho hodně, ale na mě pak připadají ta malá každodenní dobrodružství s vykypělým mlékem, rozmatlanou marmeládou nebo ztracenými klíči. 

Minulý týden jsme se rozprchli, já vařit na tábor a děti k prarodičům, a nechali jsme doma tatínka samotného. Došlo tím k jakési záhadné nerovnováze v našem domově, takže se smůla poněkud doplantala a sedla si na mého muže, místo na mě. Mezitím, co jsem si já vesele míchala pádlem guláš pro témeř padesát lidí, můj muž přebral funkci nemehla. Já jsem se historii jeho nemehlovství dozvídala v kusých textových zprávách.

Rozhodl se, že své slaměnné vdovectví pojme ve velkém a po dlouhé době se vydal s kamarádem na pivo. Po návratu zjistil, že má naše auto prázdné kolo, nafoukal ho a spoléhaje na své štěstí, šel spát s tím, že to bylo nějaké nedopatření. Bohužel nebylo a kolo bylo ráno prázdné opět. Co teď? Manžel musel osedlat motorku a jak je motorkář vzorňák a nikdy nejezdí v kraťasech, nýbrž v odpovídajícím oděvu, tak v rámci nestíhání v těch kraťasech jel. To se mu vymstilo, takže i když v okolí nepršelo, on trefil slejvák a promoknul na kost. A kdo jezdí na motorce a už na ní někdy zmoknul, ví, ve kterých partiích asi tak nejvíc motorkář zmokne. Tak přesně v těch partiích to mému choti čvachtalo. Pak povídal něco o chození v práci naostro. No, radši jsem se moc nepídila, kde a jak chodil.

Odpoledne tedy řešil defekt a doufal, že to bude dobré. Druhý den v 5:30 už byl zase vzorňák, a tak se obléknul komplet do motorkářského a chtěl se vydat do práce. Nevím, co dělal za kejkle, ale při vyjíždění z garáže nějak břinkl o plechovku s olejem k natírání venkovního nábytku a pro jistotu ho přejel. Vyšplouchl půl plechovky, kaluž projel na motorce a pak asi řekl nemálo nevhodných slov, protože před garáží byla olejová louže o průměru téměř metr. Co s tím? Popadl štětec, a tak jak byl, v helmě, rukavicích a celém tom motorkářském hávu, namatlal tu kaluž na garážová vrata, aby nepřišla ani kapka nazmar.

Myslím, že se mému drahému opravdu ulevilo, když jsem se vrátila domů, protože smůla už zase má jasno, na koho se má lepit. Já jsem mu pochválila krásně natřená vrata, která teď na naší rozpadající se garáži září jako nová, a vše se vrátilo do starých kolejí.

Já zakopávám na rovné zemi a můj muž je nesmírně výkonný a šikovný. Přesně tak, jak to u nás má být.

 

Zobrazeno 613×
Autor blogu Grafická šablona signály.cz