Malý bratříček vs. Manželčin mužíček

26. 6. 2018 14:03

Budu dnes nostalgická. V sobotu se oženil můj malý brácha, kterému jsem utírala nos a vyměňovala plenky. Jenže on už není malý, nos si utírá sám a plenky podstatnou část svého života nenosí.

To ráno jsem se vzbudila brzy, půl šesté na budíku mě trochu rozčílilo, protože všichni ještě spali a já bych mohla taky. Ale tak jsem vstala, nasnídala se v poklidu a namalovala si takové menší umělecké dílo na obličej. To totiž většinou nedělám a chtělo to trochu času a klid. A pak jsem začala připravovat družičky - vlasy, šaty, mejkap a tak. Výkřiků typu "Au, au, mami, co děláš, to tahá" jsem si naprosto nevšímala. Nebyl čast na útlocitnost. Šoumen Štěpíno dostal do vlásků trochu vosku, aby mu hezky držela patka. V nestřeženém okamžiku si tam ještě pořádně přimáznul, takže z něj byl takový malý ulízaný sňatkový podvodník. Ale roztomilost sama... pochopitelně.

V průběhu této akce se z ložnice vypotácel i živitel a všichni jsme museli uznat, že dnes není zrovna v kondici. Já jsem byla sice již od krku nahoru připravená, leč běhala jsem stále ve svém károvaném pyžamu a pantoflích. Nachystala jsem všechny věci, na které se nemělo zapomenout, abychom jich pak část stejně zapomněli. 

Naskákali jsme do auta, kde jsem vyfotila rodinné selfíčko, aby bylo vidět, jak jsme všichni krásní. Výsledek žádná sláva, přece jen na sefíčka nejsem expert, jsem spíš sefíčkář začátečník. Takže je na něm jen poznat, že tam jsme a že jsme docela učesaní a umytí. Toť vše!

Počasí střídavě přálo i nepřálo. Všichni hromadně jsme se strachovali o zdraví nevěsty, jež je v rodině pověstná svou zimomřivostí, ale vládla příjemná nálada. Nevěstu bolely škraně od neustálého usmívání a ženich měl knedlík v krku. Bylo mi to jasné, protože jsem ho kolegiálně měla v krku taky, přece jen ho dobře znám a jsem empatická sestra.

A tak se vzali. Zapařili jsme, potancovali, po schodech nemůžu chodit ještě teď, jak mě bolí lýtka. Já mám novou švagrovou a život jde dál.

Ale až díky tomu ženění mi nějak došlo, že už nemám malého bráchu, nýbrž bratra, ženatého muže, který má svůj život ve vlastních rukou a velkou sestru už nijak zvlášť nepotřebuje.

 Snad jen, když ho bude zlobit manželka, že by si přišel maličko postěžovat ke své chápavé sestře.

 

Zobrazeno 881×

Komentáře

Eliška88

Nedávno se mě kamarádka ptala, kolik má můj nemladší brácha. S klidem jsem odpověděla, že je ještě malý....(chvíle počítání) letos mu bude 17!:-).

PetraO

Kamaráda z dětství jsem poprvé viděla, když jemu byly 4 a mně 6. On měl nudli u nosu a babička ho vozila před domem na velké oranžové tatře, která snad byla větší než on... Když se ženil a narodila se mu dcera, byl to pro mě taky docela nezvyk, že tento "čtyřleťák" je už vlastně dospělý chlap a táta rodiny :)

Míla-M

Žením mladšího bráchu za dva týdny a bude to vypadat podobně. Až na to česání družiček, máme jen chlapy :-)

Zobrazit 3 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz