Promítačka

13. 10. 2017 0:46
Rubrika: Paluška a radosti | Štítky: děti , přemítání , klid , radost

Žena, která je s dítkem doma, má docela často program, který by se dal shrnou oním rčením "stokrát nic umořilo osla". Potřebujete jen nakrájet zeleninu do polévky a mezitím se hrnce samy vyskládají ze skříně, ořechy se rozběhnou po podlaze do dáli, tam, kam se ještě před chvílí dalo šlápnout, už jen levitujete a odpadkový koš prochází důkladnou prohlídkou snažívého třídiče amatéra. Polévka se sice vaří, ale vy jedete dál jak fretka a sbíráte ořechy a likvidujete ekologické snahy vašeho prcka. Až dolikvidujete a skočíte si do koupelny umýt ruce, máte 95% šanci, že se vrátíte a minimálně ty ořechy budou zase všude. Náš Štěpa se v takové situaci většinou tváří, že se ty vlašáky rozsypaly samy a on je jen sbírá a je chlapec šikovný a mamince nápomocný. Já vím své, ale ani tak se nezlobím. Prostě objevuje svět a já objevuji rezervoár své trpělivosti. Možná si nějaký ještě přikoupím.

Čím jsem starší, tím míň mi to vadí. Užívám chvíle, kdy je šlehací metla nebo cedník fascinujícím objevem. Ale je taky pravda, že někdy je toho moc a je třeba chvilku se zastavit a jen si třeba utřídit myšlenky. 

K tomu mi slouží promítačka. Promítačka je moje označení procházky s kočárkem, jež má dva základní (a zásadní) cíle. Uspat Štěpu a uklidit si v hlavě. Promítačka proto, že je to procházka s přemítáním, kdy si promítnu to, co si potřebuji zrekapitulovat, poskládám si myšlenky, dám věci do souvislostí, a to se mi nejlíp dělá za pochodu v tichu a klidu. 

Onehdá jsem se šla projít a celou cestu se radovala, jak je zvláštní nebe. Vypadalo jako obří vafle a já jsem chvilkama jela cestou necestou, protože jsem se kochala. A další den jsem dostala dárkem vlastní slunečné kolečko, všude kolem pršelo a já jsem se hřála na sluníčku a křenila se jak měsíček na hnoji. 

Takové chvilky jsou hrozně vzácné a já jsem ráda, že ten náš mladý pán vzal spaní v kočárku na milost, protože přemítat se sice dá i u kávy a zákusku, ale docela se z toho přibírá.

Sdílet

Komentáře

Eliška88 Jé, to je krásné. Máme to doma podobné. Jen s tím rozdílem, že Klárka je hodně vynalézavá a ořechy ji už neuspokojují. Tak se pouští do bioodpadu, popela z kamen či v patchworkovém stylu likviduje toaletní papír. Kde se prodává ta trpělivost?

paluška @Eliška88 Asi to bude podpultovka, brouzdala jsem po netu a nic :-D
Máš vynalézavou dceru, docela by mě zajímalo, jak vypadá záchodový patchwork..

Eliška88 @paluška: Tak nic, na úplatky teď opravdu nemáme:-). No, toaletní papír v délce km je roztrhán na malé kousíčky, které jsou ne/pravidelných tvarech rozloženy po celém WC i na chodbě:-).

paluška Eliška88 To musí být nádhera, úplně vidím, jak se to snažíš uklidit a kolem tebe romanticky poletuji toaleťákové vločky..

Eliška88 @paluška: Jj, akorát jsem tu romantiku zatím neobjevila...:-)
Momentálně mám k úklidu velký odpor. Všude jsou krabice, protože třídím věci a do toho třeba přijde fekální historka....

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz