Pestrobarevné ruce

24. 9. 2017 23:47
Rubrika: Paluška a radosti | Štítky: houby , děti

Když jsem byla malá, vždycky jsme doma čistili a sušili haldy ořechů. Kdo to někdy dělal, tak ví, jak jsou ruce krásně nekrásné a vyčistit je není možné, ať už si o citronech a sodách říká  kdo chce, co chce. Stejně to nejhorší většinou aspoň z části zachránila Solvina.

Tento víkend by se dalo z mých rukou číst a nemuseli byste být ani kočovná cikánka, abyste odhadli, co jsem asi tak dělala. V pátek byste poznali, že jsem na nic ani nesáhla, jen jsem pětkrát během dne oblékala a balila našeho drobka do kočárku, procházela jsem se, pokřikovala po dětech, zakecávala se u branek se sousedy a žádná touha po pořádné práci na mě nepřišla. 

V sobotu jsem ale měla nějaké povinnosti mimo domov, nejmladšího jsem dala na hlídání k mým rodičům a holky vzala s sebou. Měly jsme prostě své holčičí dopoledne a bylo to fajn. Štěpa mezitím zatápěl babičce a dědovi, neustále je proháněl po schodech, lezl, kam neměl, bral co neměl, hrabal se v kamnech a zametal ohyzdným smetáčkem, i když mu babička speciálně pro tyto účely koupila krásný modrý i s lopatkou. Má ale jednu chybu - není ohyzdný! Když jsme si s holkama přijely pro Štěpu, spustil céres, protože ho maminka opustila a zanechala v tomto mimořádně motivujícím prostředí samotného s neustále (ne z vlastní vůle) sprintujícím  dědečkem a babičkou v jednom kuse pokřikující: "Štěpo ne! To je fuj!"

Rodiče jsem pumpla jak o čas, tak o oběd. A oni byli hodní jako vždy a nechali mě užít si pocit, že nemusím neustále vyskakovat. Pohodu zkazil tatínek prohlášením, že když už jsem tady, tak by se mohla načistit ta hromada mrkve ze zahrádky, která čeká v kolečkách. Nechtělo se mi (trošišišišinku), a tak jsem raději znovu prchla, abych vyzvedla muža z práce, což jsem slíbila předem, takže se nejednalo o úplný úprk. Po návratu mě zase zpucoval Štěpa, kam si jako myslím, že jezdím, když jsem jeho maminka a on na mně a moji přítomnost má výsadní právo. (Alespoň jsem si to tak přeložila, protože se slovní zásobou čítající asi deset slov, z nichž nejčastější je "toto", musí mít člověk trochu fantazie.) Dobrá zpráva byla, že se práce chopily moje pracovité dcerky, kterým přišlo nesmírně zábavné dělat babičce binec z mrkve na podlaze v jídelně. Když mi Štěpi dostatečně vynadal, pustil se do pomáhání také a začal stěhovat natě z odpadu na stůl, nosil mrkve tátovi, pak zase od táty a za hlasitého provolávání "toto toto" házel mrkve očištěné i zabahněné pod pohovku. Dědeček je pak tahal čagánkem, který konečně našel uplatnění, neboť můj tatínek je na čagánek ještě příliš čupr.

Domů jsme odjížděli jak z farmářských trhů. V kufru auta se krčila dvacítka domácích vajec, cuketa, dýně, hlávka zelí, bedýnka jablek, hrášek a mrkev s petrželkou na zpracování do mražáku. Jenže tam krom toho byla ještě moje kytara, kočárek a docela dost velký nákup, takže bez tetrisových schopností mého muže bych to asi nejdřív všechno snědla, abych vůbec mohla odjet.

Doma jsem pak načistila a nakrájela všechnu mrkev a moje ruce zářily jako dresy nizozemského olympijského týmu

V neděli jsem se rozhodla ještě nakrájet petrželovou nať a už jsem se těšila, jak mi stonky budou hezky křupat pod nožem, když přišly ty naše pracovité holky a rozhodly se mi pomáhat. Pomáhaly mi tak urputně, až byla opetrželkovaná půlka kuchyně a v kelímku na dně. Moje ruce se zazelenaly jako jarní travička a mohlo se jet na houby.

Naskočili jsme do auta, protože u nás v lese máme hříbky jen pro ta nemocná prasátka, a vydali se hledat, jestli někde něco... a ono jo. Krom úrody houbovitého charakteru jsme potkali pět mloků skvrnitých a na botách si donesli bahna na jeden větší keramický hrnec. Jak jsme to tak ťapali bahnem, Venda se ozvala:"Eli, hele, já mám to bahno na téhle noze a taky na téhle." Eli se na ni podívala úkosem a poznamenala: " A na které bys ho ještě chtěla mít, když normální člověk má nohy dvě?" Pak jsme statečně ťapali se svými kuličkami bahna na botách a smáli se tak, že jsme mohli jen doufat, že v tom bahně neskončíme komplet.

Donesli jsme si docela slušnou várku klouzků a já jsem měla večer zase dost práce s čištěním. Holky naštěstí už nepomáhaly, protože je to slizské a nechutné jako slimák. A já mám teď zase nereprezentativní ruce - něco mezi okrem a špínou.

Ale klávesnici to nevadí, tak se s vámi dělím o tu radost, že bude aspoň na polévku - mrkvička, hříbky a navrch trochu petrželky.

Zobrazeno 649×

Komentáře

mklopa

To je fantasticky napsané :D :)

lalup

úžasně vtipně napsané, děkuji :)

paluška

:-D díky... tomu se říká rychlá reakce, kdyby někdo nepochopil...

Zobrazit 3 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz