Jela běloba k moři

17. 7. 2017 22:49
Rubrika: Paluška a radosti | Štítky: rodina , Dovolená , italie

Nevím ani, jak nás napadlo jet letos s naší rodinnou partičkou k moři, můj muž tvrdil, že prej jsem to vyburcovala já, ale nakonec jsme se před pár dny vrátili od moře do srdce Evropy :-).

Ještě nikdy jsem se nebyla placatit u moře. Nepovažuju to za zajímavý styl dovolené, preferujeme spíš zážitky, hory, túry, kulturu, památky..., ale přece jen naše holky vytvářely intenzivní nátlak už několik let, protože "všichni už byli u moře, mami!" Mně to vlastně taky začalo lákat, ale představa tolika věcí, které nemám ráda (horko, plavky, voda, sůl, turisti, mazání opalovacím krémem...), mne mírně děsila. 

Ale jak jsem teď přijela, tak si musím chtě nechtě přiznat, že to byla fajn dovolená. Že jsem sice ležela na lehátku na sluníčku za celý týden asi deset minut, ale poznala jsem mnoho nového.

  • Hlavně Italy, kteří neví, k čemu slouží směrovky, a když už to zkusí, jedou přesně na opačnou stranu. Italy, kteří hovoří pouze italsky a myslí si, že neznalost jazyků doženou gestikulací. Italy, kterým je všechno jedno. Italy, kteří se dovedou krásně hádat a fackovat (a jak to pěkně pleská, když je horko a všichni chodí nalehko).

  • Zjistila jsem, že písek požitý ročním dítětem projde. A že ho bylo...

  • Přesvědčila jsem se o tom, že u moře opravdu nechci poznávat památky, protože je mi vedro a na památky musím přijet o několik měsíců dřív.

  • Potvrdila jsem si, že opravdu ale opravdu nesnáším neustálé mazání opalovacím krémem, ale ten týden to dokážu přežít, protože bych trpce litovala.

  • A že mě krásným způsobem děsí síla moře, ta masívní plocha rozprostírající se přede mnou, ať už klidná nebo rozbouřená.

Přijela jsem sice poměrně neopálená, můj pupík jako hopík stále svítí do dáli bělobou, neboť s tolika dětmi není čas na nějaké placatění. Připekla jsem si jen své nadprdelí (termín užívaný v naší rodině pro partie jež jsou snad ze samotného slova pochopitelné) a papulku, takže se nevracím jako škvareček. Ale když jsem v tom škvarečkovém obležení byla běloba bělostná, tak jsem byla aspoň originální.

Důležité pro mě je, že všechny naše děti byly nadšené a ne proto, že už u moře přece všichni byli, ale protože se vyřádily, poznaly něco jiného, našly si rakouské kamarády a hlavně jsme byli všichni spolu a daleko od všední rutiny.

Jelikož jsem plná dojmů, třeba mě ještě začnou svědit prsty a naťukám do počítače něco málo vtipných historek o italské povaze a našich čecháčkovských peripetiích. Třeba o tom, jak to dopadá, když nevíte, co byste vědět měli.

 

 

Zobrazeno 969×

Komentáře

Clara

Piš! Už se Tvých postřehů nemůžu dočkat!

Zobrazit 2 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz