Kdybych chtěla být stručná, a to já chci málokdy, řekla bych, že hovíňo se peče tak, že pokazíte recept na jakýkoliv dezert a vyjde vám neforemná placka.
Jenže etymologie tohoto našeho domácího slova je mnohem obsáhlejší.
Vezmu to zeširoka, ale slibuju, že to rychle zúžím.
Od mé svědkyně jsme v den naší svatby dostali Scrabble, že prý pro dlouhé zimní večery. No, sedm let ležela hra v polici a za tu dobu jsme ji vytáhli jen jednou, když jsme měli oba střevní chřipku a nudili jsme se, protože Eliška byla z epidemiologických důvodů u babičky. Od té doby nám přibyly další dvě děti a ubyl čas a energie, ale přibyl nám společník našich většinou spíš krátkých večerů - pan Scrabble. Většinou si u toho hezky popovídáme, procvičíme mozkové závity a vypijeme kapku vína.
Jeden takový večer byl můj manžel v takové scrabblové formě, že mě, češtinářku, pořádně drtil. Ale protože jsme si k tomu dali kapičku dobrého moku a byli jsme řádně unavení, bylo veselo. V závěru hry, kdy vám písmena Ř, Ň, X a Q už moc velkou radost neudělají, jsme se opravdu snažili vytřískat z toho zbytečku, co se dalo. Každý s jednou samohláskou a trochou těch nechtěných souhlásek jsme se potili, zvlášť já, protože tuto porážku jsem nechtěla připustit.
"Heleď, já bych tady mohl poskládat VÍNO," povídá manžel.
"To sotva, miláčku, " krouhnu ho já, "nemáš tam dost místa."
"Hmm..." zamyslí se, "tak pak už mně napadá jen tohle," a vyskládá přede mě VÍŇO s úsměvem, který říká: "Co ty na to, zlato?"
"Tož jestli to tam necháš, tak já už můžu udělat jen tohle," a přikládám k jeho víňu svoje HO.
HOVÍŇO je na světě a já uznávám svou porážku.
Tím by to mohlo všechno skončit a po hovíňu by se slehla zem, ale my si každé naše slovo, které jsme si vymysleli, hýčkáme a tak se hovíňo zařadilo směle vedle dalších rodinných výmyslů a je hojně užíváno.
A když přijde manžel a řekne: "Ženo, je to na hovíňo." Vím, že ještě není tak zle.
Takže předpokládám, že až dnes táta přijde z roboty, dozví se, že jsme sice pekly kokosky a poctivě je naplckaly vedle sebe na plech, ale poněkud se nám slily v jedno velké, sladké, lepkavé a pro nutričního terapeuta noční můru připomínající HOVÍŇO.
Čeština je velmi bohatá, a to se mi na ní právě líbí. Na tak malém prostoru a tolik nářečí a drobných nuancí... Jako třeba pro mne absolutně nepochopitelné "přijdu dýl" ????!!!! Naštěstí už dnes aspoň chápu, co to znamená :-D
Jojo, nebo jsem nevěděla, co je to "to se mine". Myslela jsem, že se to nehodí a ono je to naopak :-D
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.