Kájoš

Je přítulný, neštěká a nekouše a chtě nechtě se stal členem naší rodiny.Když jsem ho viděla poprvé, upřel na mě svůj jantarový zrak a měl mě, i když jsem měla pochybnosti, jestli ho přijmout.

Je nenáročný, hlídá nám dům a umí být vděčný. Má rád svoje lidi a jeho paničkou je naše malá Vendulka. Ať mu dělá, co chce, on nikdy neudělá nic jí. Chodí za námi, kam se hneme. Na zavolání přijde, nechá se hladit na zádech a škrabat za uchem. Chodí s námi na procházku. Je náš a my jsme jeho.

Je to náš rezavý vánoční dárek a krom rybiček, pavouků a kvasných mušek jediný "nelidský" živý tvor naší domácnosti.

Vymýšleli jsme mu různá vznešená jména, ale nakonec se jmenuje se Karel...

... a je to kocour :-).