Příliš obyčejná pro obyčejné lidi

7. 9. 2013 22:29

 ... je církev katolická, nudná a šedivá, plná zákazů a příkazů. A hlavně, je tady pro nás odjakživa a jsme jí nasyceni. Alespoň tak to často cítí lidé, kteří stojí vně.

Už je to docela dlouho, kdy jsem si začala uvědomovat, že my katolíci jsme menšina. Dokud jsem žila ve městě, kolem kostela se sešlo dost lidí, kteří mi dávali pocit, že je nás hodně. Ale když se přestěhujete někam, kde jediní praktikující katolíci v obci jsou vaše rodina a pár lidí od padesáti nahoru, tak vám ztuhne úsměv. Uznávám, byla jsem zhýčkaná, za to teď se zoceluji :-).

Našla jsem si kamarádky, se kterými jsme probraly leccos. Křtiny, svatby, pohřby, kdo s kým a jak... Nejvíc zarážející pro mě bylo s jakou samozřejmostí mluvily o svých svatbách v kostele a křtinách svých dětí, kolik to dalo práce a jaký to byl stres. Když jsem přemýšlela, kdy jsem je naposledy v kostele potkala, musela jsem si s lítostí přiznat, že nikdy. 

Nesoudím, ale mrzí mě, že katolická církev navenek působí jako nudná matrona, se kterou v životě už nic nezažijete, přitom je to ale všechno úplně jinak. Jak ale říct těmhle vlažným (nebo možná jen tak lehce odraženým) katolíkům, že tradice církve nám dává pevnou půdu pod nohama, když si ve svém životě děláme hokej?

Snažím se je naťukávat a pokopávat k diskuzi, ale vždy se najde zajímavější a mnohem neobyčejnější téma, jako je věštění z karet, horoskopy, východní náboženství, meditace, energie bylin a stromů a nevím, co ještě. Víra v Boha a instituce církve je před těmito zajímavostmi příliš obyčejná. Příliš obyčejná pro tyto obyčejné lidi. Snad si v sobě tu její neobyčejnost udržím a nepadnu do obyčejnosti života plného "originálních mystických zážitků".

 

Zobrazeno 1277×

Komentáře

JankaP

Myslím si, že to dal dost jasně najevo. Souhlasím s Lucií007. Církev je společenství lidí a (bohužel x bohudík) závisí to na nich, jak ji vedou. Nestačí jen víra, ale také slušnost a sebereflexe. To mnoha "pravověrným" katolíkům chybí. Zpovědí si omluví cokoliv a pak to taky tak vypadá. Znám mnoho skvělých lidí, kteří do kostela nechodí (nebo nepravidelně dochází), ale žijí ve jménu Desatera. Od těch bych se i já mohla učit! Svět není černobílý ani šedivý. Je barevný a to i církev. Je tu dost lidí podlézavých, závistivých, nepřejících, falešných, přetvařujících se, ale i upřímných, srdečných, veselých a hodných. Nikdo není bez chyb, ale měli bychom se snažit o to, aby skrze nás ta víra byla vidět jako něco ohromujicího a záživného a né jako něco povrchního a neproniknutelného.

paluška

Díky za vaše reakce, napadla mě u nich spousta věcí a mám zas o čem přemýšlet :-)

Zobrazit 6 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz