Můj a moja rovno do hnoja

Jak mluvíte o svém partnerovi, či partnerce? Vždycky to pro mně bylo náročné. Dokud jsem byla svobodná, tak jsem nevěděla, jak nazvat svého drahého před ostatními lidmi. Jasné, kdo ho znal, použila jsem jméno, ale dnes moderní slovo "přítel" mi nešlo do úst. Prostě přítel podle mě neodpovídá přesně tomu, co chci vyjádřit.

Velice se mi v tomhle směru ulevilo, když jsme se vzali a já jsem mohla začít používat "můj manžel". Ale brzo jsem pochopila, že mnohem obvyklejší je používat pro manžela či manželku onen dehonestující TITUL "můj/moja". Z toho by mě, přátelé, švihlo!

Jaký můj? Můj kadeřník, můj milenec, můj pedikér?! Strašlivě se mi to nelíbí. Kde je ta úcta, kterou jsme si vzájemně slibovali? V háju zeleném tak akorát. 

Tak se snažím, co to jde. Vždyť to, jak o manželovi mluvím, vypovídá o mém vztahu k němu, zda si ho vážím, nebo jím pohrdám. A nezlobte se na mě, to oslovení prostě říká, že je nějaká z nouze ctnost. Určitě to někdo umí říct velmi roztomile, lehce zrůžovět a zamilovaně vzdychnout. Pak ať to používá, ale prosím vás, i když to ten druhý neslyší, snad si tu úctu zaslouží. A když si ji nezaslouží, tak je lepší se o něm ani nezmiňovat, neboť to se blíží nactiutrhání.